Náš první dojem a pocit z proměny
Na tuto proměnu jsme se těšili, protože se jen tak nezadaří tvořit interiér pro jednadvacetiletého mladíka jako je Honza, takže šlo jednoznačně o příjemně ojedinělý úkol.
Naše nápady a obavy jak realizovat proměnu při první návštěvě bytu
Z počátku jsme se obávali toho, jestli se nám podaří dispozičně všechno potřebné do pokoje dostat a při řešení dispozic jsme došli na jedinou správnou variantu, kterou docílíme díky posunutí dveřního otvoru a tedy vstupu do pokoje z chodby.
Zásadní problém původního stavu
V případě Honzova pokoje tady nebyl problém vyloženě zásadní, ale chyby bychom našli ve vzhledu místnosti, nábytku a celkovém dispozičním uspořádání. Co se čistě vzhledu týká, tak pokoji chyběl šmrnc, mužské barvy a styl. Vyloženě problém byla v pokoji elektroinstalace, měl jen jeden vypínač na stropní světlo, za nábytkem plno prodlužovaček, vzhledem k jeho handicapu je to dost nepohodlné.
Za to ve vstupní chodbě maminky Hanky, tam bylo špatně snad úplně všechno. Koberec na podlaze, tmavý ořechový dekor skříní, skoro každé dveře do dalších pokojů jiné, výmalba, slabé osvětlení – toto byl od začátku vizuální větší oříšek.
Největší výzva a problém při proměně
Výzva byla výřez a posun dveřního otvoru v panelovém domě a následné malířské a stavební úkony s tím spojené. Přeci jen 5 dní je 5 dní. Zajímavé taky bylo vymyslet úpravy interiéru rozdělené na mámu a syna. Syn pokoj, máma chodba. Báli jsme se, abychom se jim oběma trefili do vkusu.
Styl proměny, nábytek, zajímavé prvky a materiály
Styl této proměny byl jasný od začátku: pro Honzu chlapský moderní interiér, který říká „tady žije chlap“ a pro Hanku a vlastně i oba: příjemnou, světlou, vřelou a útulnou chodbu.
Proto má Honza ve svém pokoji barvy černé, šedé, bílé a jako zásadní dřevo zbroušené OSB desky na stůl a stolky u sedačky. Uvnitř vestavné stěny se schovávají šatní skříně, knihovna, vestavné rádio – ovládané na dálku či smartphonem a dále také vestavná lednice. Televizi má zavěšenou na nábytkové zdi, za kterou vedou potřebné kabely. Pod stolkem je šuplíkový kontejner a otevřené poličky na elektro přístroje, které Honza používá. Úchyty skříní jsme zvolili v bílé kůži.
Oba pokoje jsme sjednotili stejnou podlahou a to vynilovou v dekoru přírodního dubu. Ostatně tuto podlahu jsme volili s ohledem vozíčku Honzi. K podlaze jsme zkombinovali dubové dveře s černými klikami, jen Honza má dveře bílé, aby bylo na první pohled vidět, že jeho pokoj je samostatná jednotka v rámci jejich společného bytu – o to vlastně v této proměně šlo – vytvořit Honzovi samostatné, dospělejší bydlení a dopřát mu více soukromí, které ve svém věku již potřebuje a jeho máma to do našeho zásahu asi nechtěla vidět a znát.
Fotogalerie proměny
